Všichni se někdy potýkáme s nepříjemnými situacemi. Můžeme mít stres v práci, někdo nám křivdí nebo se nám něco nedaří a jsme z toho frustrovaní. To všechno v nás vyvolává negativní emoce, které jsou nám nepříjemné, a snažíme se jich zbavit. Místo toho, abychom si vlastní emoce zpracovali, tak se je snažíme přehodit na někoho jiného. Třeba tím, že vyvoláme hádku a někomu to dáme sežrat. A kdo je většinou hned první na ráně? Samozřejmě náš partner!
Klientkám to vysvětluji na příkladu hnoje. V práci toho na tebe naložili moc, dostala jsi pokutu za parkování a cestou se polila kafem. Doma otevřeš dveře a vidíš svého milého, jak si v klídečku polehává u televize, a přitom se u dveří válí nevybalený nákup. Okamžitě se nastartuješ a pucuješ ho nejen za nevybalený nákup, ale schytá to i za všechno ostatní. Normálně bys ho mile požádala, aby nákup vybalil, ale tentokrát jsi na něj vybalila svůj “hnůj” z celého dne. Je to klasický příklad slepičení, kdy se svému partnerovi snažíš podsunout zodpovědnost za tvoje pocity.
V neharmonických vztazích toto probíhá na běžném pořádku a mnohé z vás to znají od svých partnerů. Máš však vždy na výběr, jak na dovážku hnoje budeš reagovat. Stejně jako v jiných situacích, buď jednáme z pozice oběti (slepice) nebo tvůrce (lasice). Necháváš se vláčet životem, svůj hnůj si vylíváš na kdekoho a také se jím necháváš zahrnout kdekým? Pak tušíš správně, že jsi obětí okolností. Ty se však můžeš vědomě rozhodnout jinak. Nepříjemné okolnosti ze života nevymýtíme, ale můžeme se k nim postavit čelem a rozhodovat se o našich reakcích. To je ta pozice tvůrce. Já se vědomě rozhoduji, jak zareaguji. Zkusme si to na příkladu…
Představ si, že partner přijde se svým hnojem domů, má ho plné ruce a je od něj celý zapatlaný. Hnůj zapáchá, je nepříjemný a tak se ho chce zbavit tím, že se snaží přehodit ho na tebe. Ty máš ale na výběr. Buď jeho pokus o přehození akceptuješ, hnojem se pomažeš od hlavy až k patě a budete doma smrdět oba dva. Rozuměj, pohádáte se jako koně o nějaké maličkosti. Nebo se rozhodneš jeho hnůj nepřijmout. Pokud o to stojí, můžeš mu jako partnerka od břemene pomoct a podpořit ho, ale pokud tuto variantu nepřijímá a stále se na tebe snaží svůj hnůj přehodit, tak ať si smrdí sám. Nemusíš se cítit jeho atakem neprávem nařčená nebo ukřivděná. Prostě si půjdeš po svém a nenecháš si ovlivnit své emoce druhým. Pokud se totiž ovlivnit necháš, pak mu předáváš obrovskou moc nad sebou samou.
Hodit svůj hněv, problémy nebo nespokojenost na druhé je jednoduchá varianta, která však nic neřeší, pouze znepříjemňuje a ničí. Nejen vztahy, ale i vlastní osobní spokojenost. Nebo vám přijde, že rozmazávat hnůj po členech domácnosti přispívá k pohodě?
Pokud chcete tvořit rovnocenný a harmonický vztah, pak je třeba si nejdřív zamést před vlastním prahem. Uvědomit si, co mi opravdu vadí a z čeho to pramení. Většinou totiž nejde tolik o partnera, jako o vlastní emoční zátěž, nejistoty, nezpracované věci z minulosti nebo emoční vzorce. Je třeba přijmout zodpovědnost za vlastní emoce a naučit se s nimi pracovat. To je asi nejtěžší úkol, protože hledat chybu u sebe je mnohem těžší, než ji přehodit na druhé. Každopádně má rada zní: nech si svůj hnůj!
Tak jak to je?
تعليقات